pondělí 18. června 2018

DEBORDELIZACE POKOJÍČKU

Minimalisticky se snažíme shlížet taky na dětský pokojíček a hračky. Všeho moc škodí, a tak se snažíme, aby K. neměla plno hraček, ale je to dost těžké, když máte čtvero prarodičů a ještě x dalších lidí, kteří vaší ratolest chtějí obdarovat. Řešíme to limity na počet dárků, i tím, že hračky i knížky prostě obměňujeme.

Co dělají maminky, když jim odjede dítě na jednu noc je jasné - vrhnou se na úklid a já se pustila do obří debordelizace právě dětského pokojíku.

V první fázi jsem se vrhla na postel, posvlékala povlečení, sundala matraci i rošt a povysávala pořádně pod postelí, taky jsem z pokoje vzala veškerý textil a dala vyprat a usušit. 



Postupně jsem utírala prach a vše z poliček, komody, boxů, kapsáře i kuchyňky vynesla do středu místnosti, dokud nebylo všude prázdno.





Pak jsem se vrhla na třízení podle skupin - věci pro panenku, lego, věci na strojení, různé puzzle atp. Protřídila jsem také nakreslené obrázky - nejhezčí schovávám do krabice (max 3 za měsíc), ostatní si vyfotím a vytřídím do papíru.





Po roztřízení jsem se rozhodla, které věci v pokojíčku necháme, a dala je na místo (jistoty jako věci pro panenku, oblíbené plyšáky, doktorka, navlékání korálků, věci do kuchyňky, lego atp.). 

Pár tipů, jak dobře skladovat hračky:
1) lego, věci pro panenky, skládačky a balónky mají svůj samostatný box
2) plyšáci mají místo v kapsáři 
3) puzzle a dřevěné skládačky skladuji v uzavíratelných sáčcích ISTAD
4) drobné hračky jako figurky, vykrajovátka, pompomy atp. mají samostatné krabičky PRUTA
5) dřevěné maxikorálky a dřevěné kostky mají své vlastní látkové uzavíratelné pytlíky


  
Část věcí jsem potom dala do krabice, kterou máme ve sklepě, a z které tak jednou za čtvrt roku obměňujeme hračky. 

 
Na závěr jsem povysávala a pokojík trošku jinak vyzdobila. Celý úklid zabral zhruba 2,5 hodiny a s výsledkem jsem byla moc spokojená.




Co mě ale dlouhodobě těší je, že každá věc má své místo, a tím pádem večerní úklidy nezaberou víc jak půl hodiny, samozřejmě s asistencí K.

K.



sobota 2. června 2018

VÝLETY S DĚTMI: DOLNÍ LOMNÁ

Jeden z prvních výletů, který se dá absolvovat i s nejmenšími dětmi v Beskydech, je určitě výlet do Dolní Lomné. Vyjet tady můžete i víckrát nebo na třídenní dovolenou. My takový výletek absolvovali dneska.

Naše první kroky vedly na Pohádkovou stezku. Zaparkovali jsme v Dolní Lomné u informačního centra a odtud i s cestou po hlavní vede stezka zhruba 0,5 km (je to začátek okruhu NP Mionší, ale ten se dá jít jen s průvodcem). Celkem 11 zastavení vypráví příběh o ne zrovna hodném Jeníčkovi a jeho patáliích i setkáních se zvířaty z beskydských lesů a zvládnou ji i sotva chodící děti nebo rodiny s kočárkem. 


A protože pro nás byla tahle trasa opravdu mini, tak jsme se ještě vydali kousek dál do lesa, kam nás vedly nohy, a zpestřili jsme K. výletek pouštěním vyrobených lodiček z přírodnin po vodě, stavěním obydlí pro skřítka a dokonce jsme narazili i na krásný krmelec, kde jsme si dali svačinku.



Na oběd jsme původně chtěli vyrazit do vyhlášené restaurace Penzionu Rzehaczek, který disponuje hřištěm i koutkem, ale bohužel mají nějaké problémy s kuchyní, a tak jsme se najedli v Hospůdce doma, kterou jsme viděli po cestě, a kde mají na zahrádce taky prostor pro děti. Jídlo bylo domácí a dobré, restauraci vlastní starší manželský pár a roubenka zapadá do typického rázu krajiny.

Naše poslední kroky vedly na Zbojnickou stezku, což je vlastně dětské hřiště celé ze dřeva, vstup je opět zdarma a určitě stojí za to, tam nechá děti chvíli vyřádit.




V Dolní Lomné jde vidět, že se v posledních letech hodně investovalo do turismu, a že tady využívají dotačních zdrojů. Kromě míst, které jsme navštívili je tady ještě Zemědělský dvorek, Muzeum, Zážitkové centrum URSUS atp. Z Lomné taky vede řada turistických tras vhodných i pro malé děti nebo kočárek, ale o těch třeba příště. 

K.

pátek 18. května 2018

MOJE CESTA K MINIMALISMU

...není trnitá, ale je dlouhá a stále pokračuje... Začala v roce 2014, kdy jsme se rozhodli zrekonstruovat patro rodinného domku po prarodičích a trvá dosud. Na začátku byly masy věcí - z pronajaté garsonky (doteď nechápu, jak se do 1+1 vlezlo tolik věcí), ze čtyř domácností (rozvedení rodiče na obou stranách) i po prarodičích. Nejsem typ, co by všechno vyhodil najednou do popelnice, a tak se v první fázi probíralo, třídilo, darovalo, odváželo na charitu, upcyklovalo i hledalo nové využití. Druhá fáze přišla s těhotenstvím, bylo třeba uvolnit místo pro nového člena rodiny. No a teď tak nějak minimalizuju v cyklech...

Proč minimalizuju? 
  • máme více věcí než potřebujeme
  • část věcí vůbec nevyužíváme
  • méně věcí = rychlejší úklid = více času
  • je to velmi příjemné a úlevné se zbavit zbytečností
  • je to v souladu s mým myšlením a přírodou
  • méně věcí přináší více pozitivní energie
Minimalismus vlastně znamená žít jednodušeji, bez zbytečností, s málem, a ta moje cesta k němu je vlastně logická. Na začátku byla recyklace, chtěla jsem, aby vyhazované věci měly další využití. Později se přidala upcyklace, kdy se snažím vracet věcem, které se mi už nehodí nebo nelíbí, nový smysl (přešívání oblečení, přeměna dekorací, tavení zbytků svíček atp.). Také touha po návratu k přírodě a používání ekologických prostředků i kosmetiky nebo pořádání Dne Země je dalším krokem k zodpovědnému žití. A postupně začínám také koketovat s myšlenkou Zero Waste (tedy s co nejnižším produkovaným odpadem).

Jak minimalizuju?

Pravidelně dělám očistu šatníku, knih, časopisů, vybavení kuchyně atp. Hodně mi pomohla videa na YouTube věnované metodě Marie Kondo a jejího zázračného úklidu. V angličtině pro takovéto počínání mají úžasný název - decluttering, já bych to česky nazvala debordelizace :-) Princip je jednoduchý, vyberete si jeden druh věcí (např. oblečení, hračky, kosmetiku, dekorace atd.) a z celého bytu je snesete na jednu hromadu, a pak už jen třídíte, dokud vám nezůstane minimum věcí, kterým pak najdete úložný prostor. Pozor ale minimalismus neznamená bezhlavě věci vyhazovat.

Pár pravidel do začátku, kterými se řídím:
  • nedělám zásoby ani v kuchyni, ani v koupelně, věci nakupuji až skutečně docházejí
  • když si koupím novou věc, dám pryč jinou
  • hledám nová využití 
  • u věcí, se kterými si nejsem jistá, dávám do krabic a pokud je rok nepoužiji, jdou pryč
  • máme minimum dekorací
  • každá věc má své místo, když nemá, musí se to místo najít
  • bezhlavě nenakupuji ani oblečení ani kreativní potřeby jako dříve

 


Nejsem radikální, ale mám ze sebe dobrý pocit a míním v tom pokračovat... Asi se nikdy nedostaneme do fáze, že by se náš majetek vlezl do pár krabic, ale i tak naše snažení stojí za to a pomáhá nám si uvědomit, co je důležité...

K.

čtvrtek 19. října 2017

STŮL JAKO PŘEKVAPENÍ

Když kocour není doma, tak myši mají pré :-) Takže když L. odjel na služebku, nelenila jsem a trošku upravila náš obývák, samozřejmě jako překvapení. Kromě pár dekorací a nové koupené skříňky jsem hlavně hrdá na svůj DIY konferenční stolek.


Je to Ikea Hack, využila jsem:
  • stolík Ikea LACK
  • prkennou podlahu z Castoramy za 30 zl, 
  • montážní lepidlo
  • a mořidlo. 

Prkna jsem naměřila na délku stolu a pomocí šuflery si udělala rovnou čáru, pak jsem jednotlivá prkna uřezala přímočarou pilkou, zabrousila hrany a 2 x namořila (to aby byly prkna odolné proti polití apod.). Po zaschnutí jsem nanesla montážní lepidlo po celé ploše stolku, prkna do sebe zacvakala, nalepila a zatížila těžkými encyklopediemi.

Nový originální stolek vyšel cca na 7 stovek, kromě prken an něj můžete nalepit i samolepicí fólii  motivem kamenů, udělat na něj mozaiku, nebo dát sklo a pod něj třeba fotografie...

středa 4. října 2017

POKOJÍK PRO RARÁŠKA

K. oslavila svoje druhé narozeniny a největším dárkem pro ni byl nový pokojík. Realizace nového pokojíku zabrala celkem 5 dní a ze stávajícího skladiště jsme za tu dobu vytvořili krásné a klidné prostředí pro naší princeznu.





L. měl na starosti stavební úpravy, rozhodli jsme se udělat sádrokartonový strop kvůli odhlučnění, a také kvůli vzhledu, následovala výmalba a dekorace (nakreslený domeček + tapeta z internetu). 

 

Starý nábytek (ještě po mě) jsme restaurovali už dopředu pomocí Balakrylu Uni bílá mat, dokoupili jsme akorát polici Kallax z Ikey, kterou jsme proměnili na lavici a postel. 

 

Hlavní barvou je bílá doplněná o akcenty růžové, modré a žluté podle kufříků, které K. dostala k 1. narozeninám, jako dekor jsem zvolila puntík v několika velikostech. Textilie jsem si ušila sama převážně podle inspirace z pinterestu. 


Moc se mi líbí řešení stolečku. Koupili jsme konferenční stolek Lack a obohatili ho o roli papíru z jedné strany a o boxíky na pastelky z druhé strany. K. tak může kreslit dle libosti, ke stolku se v pohodě vleze i více dětí.



 
Hrdá jsem hlavně na úchytky, které jsem si vymyslela ikeáckých Gubbarp a knoflíků.

  

 
Součástí pokojíku je i kuchyňka, kterou jste mohli vidět tady.



Pokojík ještě není hotový zbývá nám ještě vybrat lustr, zrenovovat dětské židličky a pořádně připevnit kapsář na plyšáky... 


Pro někoho možná málo úložných prostorů, ale snažíme se mít minimum hraček, takže část obměňujeme, a také si vyměňujeme mezi přáteli. Bojujeme taky s plísní, tak dvě zdi musí být co nejvíce holé. A do budoucna bude samozřejmě pokojík růst a měnit se podle aktuálních potřeb.

K.

pondělí 31. července 2017

(NE)OBYČEJNÝ POHLED

Jak málo stačí k dětské radosti, a že opravdu úplně obyčejná věc dokáže vyvolat salvu radosti, se s K. přesvědčuju dnes a denně. Tentokrát propukla v obrovské nadšení, když dostala od své babičky k svátku pohled. Ano, úplně obyčejný standartní pohled, který už dnes málokdo posílá. Rozzářila oči a poté co jsem ji přečetla text, si hrdě a důležitě pohled nosila v ručičce, kudy chodila. "Obrázek od babičky přišel." Myslím, že vím přesně, jak se cítila. Vzpoměla jsem si, jak jsem jako malá ráda dostávala dopisy a pohledy. Jak jsme si psaly s kamarádkama z táborů a dovolených nebo meziměstské dopisy plné dívčích tajemství, taky na milostná psaníčka v pozdější době... Dnes už se psaní pohledů ani dopisů nenosí. V lepším případě dostanete smsku, v horším hromadné přání na Facebooku... Ta radost z obdrženého přání ale chybí.


K.

pondělí 24. července 2017

KUCHYŇKA K SVÁTKU

Když obdarujete někoho věcí, která mu udělá radost, je to to nejhezčí, co může být. Když je to navíc ještě vyrobeno vlastníma rukama, tak ty pocity jsou dvojnásobné.

Tentokrát jsme K. k svátku zrenovovali moji kuchyňku, kterou já kdysi dostala ze zrušené školky, kterou navštěvoval můj táta. Takže si s ní teď bude hrát už třetí generace :-)


PS: Kuchyňku ještě čeká do budoucna jedna revize, a to ručně šité textilie, košíčky a možná i závěsný systém.

K.